17. prosince 2018, 20:59
Uživatel: nepřihlášený

Slovníček účetních pojmů

Kalkulace

Kalkulace je jednou ze složek tzv. manažerského účetnictví. Kalkulací rozumíme přiřazování nákladů na jednu kalkulační jednici.

Kalkulační jednice je elementární jednotka výkonu, např. 1 ks, 1 kg, 1 hodina apod. – tedy taková jednotka, na kterou má smysl zjišťovat náklady. Kalkulace udává, jaké náklady budou nebo byly vynaloženy na vznik (výrobu) jedné takové kalkulační jednice.

Kalkulace se v zásadě dělí do dvou základních skupin (a ty potom ještě do dalších podskupin), a to na kalkulaci předběžnou a kalkulaci výslednou.
Jak název napovídá, předběžná kalkulace se stanovuje před vlastním zahájením výroby. Vychází například z norem spotřeby a norem pracnosti, ze zkušeností z minulých období, z odhadů, z rozpočtů nepřímých (režijních) nákladů apod. Hlavním cílem předběžné kalkulace je zjistit, jaké náklady budou vynaloženy na vznik (výrobu) kalkulační jednice a zda se tedy vůbec vyplatí například výrobek vyrábět.
Výsledná kalkulace se naopak sestavuje po ukončení výrobního úkolu a udává skutečné náklady vynaložené na výrobu kalkulační jednice. Podklady pro výslednou kalkulaci poskytuje především vnitropodnikové účetnictví a evidence výroby.
Jak výsledná tak předběžná kalkulace slouží mimo jiné pro tvorbu ceny kalkulační jednice (výrobku).

V kalkulaci rozlišujeme přímé a nepřímé (režijní) náklady.
Přímé náklady jsou přímo zjistitelné na kalkulační jednici jako například spotřeba materiálu či mezd. U předběžné kalkulace vychází propočet těchto nákladů především z již zmiňovaných norem spotřeby materiálu či norem pracnosti.
Nepřímé neboli režijní náklady jsou společné pro celou výrobu všech výrobků nebo šířeji pro celý podnik. Patří sem například náklady na spotřebu elektrické energie, odpisy dlouhodobého majetku, mzdy režijních pracovníků (vedoucí výroby), ale i mzdy administrativního aparátu podniku. Tyto náklady obvykle nelze přímo přiřadit na kalkulační jednici a proto se využívá různých metod, například prostá kalkulace dělením, přirážková kalkulace či kalkulace s poměrovými čísly. Předběžná kalkulace režijních nákladů vychází obvykle z rozpočtů režijních nákladů.

Bývá zvykem sestavovat kalkulaci formou tzv. kalkulačního vzorce, což je vlastně určitý sled jednotlivých nákladových položek. Za existence Československa existovala „federální“ vyhláška o kalkulaci, která udávala i typizovaný kalkulační vzorec, nyní záleží na každém podniku, jak si svůj kalkulační určí sám.
Možný kalkulační vzorec může vypadat například takto:

1. Přímý materiál (materiál bezprostředně nutný k výrobě)
2. Přímé mzdy (mzdy pracovníků vyrábějící výrobek)
3. Výrobní režie (režijní = společné náklady na výrobu)
4. SOUČET 1+2+3: VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY
5. Správní režie (společné náklady podniku na správní aparát)
6. Zásobovací režie (spol. náklady na zásobování v podnik)
7. SOUČET 4+5+6: VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
8. Odbytové náklady/režie (souvisí s odbytem – prodejem)
9. SOUČET 7+8: ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU

Úplné vlastní náklady výkonu vlastně udávají všechny náklady, které podnik vynaloží nebo vynaložil na výrobku kalkulační jednice. Jsou také základem pro tvorbu prodejní ceny – podnik by patrně dlouhodobě neměl prodávat své výrobky (kalkulační jednice) za cenu nižší, než jsou úplné vlastní náklady výkonu – prodával by je se ztrátou.

5  
4 
3
 2
  1

Další pojmy ze slovníčku »

© 2006-2018 ParCon & Partner, v. o. s. - Testy z účetnictví
O aplikaci - Kontakt - Obchodní podmínky - Reklama